Investiční úkol výstavby okresního výboru KSČ v Táboře organizačně příslušel projektovému ústavu v Sezimově Ústí, a jeho původní projekt počítal se sanací táborské historické zástavby a jejím nahrazením solitérem výboru KSČ.
V rámci vnitropodnikových porad se k hodnocení projektu dostali manželé Dvořákovi, pro něž šlo o nepřijatelný zásah do funkčního města, který by jej připravil o celou boční uliční frontu náměstí s obytnými domy a obchody. Přinesli proto sami alternativní návrh, v němž uliční řadu obnovují s obytnými domy a samotný sekretariát doslova schovávají až za ni. Odvážné řešení na konci osmdesátých let bylo překvapivě akceptováno. Táborský výbor nakonec však nikdy svému účelu nesloužil. Sametová revoluce zasáhla do výstavby a původní stavební program nahradila ještě v jejím průběhu poliklinika. Splnilo se tak přání Dvořákových: nechtěli stavět stranické paláce, ale jednoduše administrativní budovy, které mohou dále sloužit jiným účelům a nejsou trnem v oku společnosti.
Základní literatura a prameny:
Naděžda Dvořáková, Integrovaný obytný dům v Táboře, Architektura ČSR XLVI, 1987, č. 6, s. 536–538.
Miroslav Pavel, Odkud vládla strana, in: Petr Vorlík (ed.), (a)typ / architektura osmdesátých let, Praha 2019, s. 88–94;
Miroslav Pavel, Rozhovor s Naděždou Dvořákovou a Antonínem Dvořákem, in: Petr Vorlík (ed.), rozhovory / architektura osmdesátých let, Praha 2020, s. 100–107.
Autor/autoři hesla:
Miroslav Pavel