Jindřichův Hradec patřil ke šťastným městům, jejichž historická centra byla mezi lety 1958 až 1989 prohlášena za městské památkové zóny. Konkrétně v Hradci se toto událo roku 1961 a ve výsledku pro něj znamenalo uchránění nejstarších částí před někdy razantními asanacemi probíhajícími v období normalizace. Pro autorskou dvojici Naděždu a Antonína Dvořákovy projekt výboru KSČ nebyl ničím novým: jednalo se již o jejich třetí realizaci. Nicméně v tomto případě se nemuseli tolik potýkat s historií místa jako například v Písku nebo Táboře. Jejich přístup je charakteristický snahou skrýt skutečného objednatele, segmentací velkého objemu na menší hmoty a změkčením celkového výrazu –⁠ ať již materiálově nebo tvarově.

Okresní výbor vyrostl na místě Pezellenova dvorce, který byl zbořen roku 1981. Výstavba započala roku 1985 a do rukou uživatele byla stavba předána dne 18. 7. 1988. KSČ ji však využívala pouhých 18 měsíců. Architektonickou vizí Dvořákových bylo navrhnout funkční administrativní objekt, který bude snadno adaptovatelný a ve své době se jednalo o nejmodernější budovu ve městě. Stejně jako u jejich ústředí v Písku i to hradecké začalo po sametové revoluci sloužit univerzitě. Pro budovu jsou charakteristické rezavé režné pohledové fasády prokládané s prostými bílými plochami. V kontextu tvorby manželů Dvořákových se zde poprvé ve vetší míře uplatňují úhlopříčné okosy a mohutný skleněný válec, které symbolizují uvolňující se dobu normalizace.

Nástavby a dostavby jsou dílem Milana Špuláka.

Základní literatura a prameny:

Miroslav Pavel, Odkud vládla strana, in: Petr Vorlík (ed.), (a)typ / architektura osmdesátých let, Praha 2019, s. 88–⁠94;

Miroslav Pavel, Rozhovor s Naděždou Dvořákovou a Antonínem Dvořákem, in: Petr Vorlík (ed.), rozhovory / architektura osmdesátých let, Praha 2020, s. 100–⁠107.

Autor/autoři hesla:

Miroslav Pavel